Jak se bavit s novináři
Takřka žádný podnikatel se dříve, nebo později nevyhne situaci, kdy je nucen komunikovat s novinářem. Ať už je to dobrovolně v rámci prezentace produktu či služby, působení na pozici mediálního experta, nebo nedobrovolně v roli obviněného, komunikace s médiem má svá pravidla. A ta se dost liší od pravidel každodenní komunikace s obchodními partnery, či podřízenými.
Komunikace s novinářem není totéž, co komunikace s obyčejným člověkem, řídí se jinými pravidly. K novináři bychom měli přistupovat pozitivně, korektně a vstřícně. To ale v žádném případě neznamená, že mu řekneme vše, co víme a máme na srdci. Jinak pravděpodobně spláčeme nad výdělkem, a to značně.
Je-li to možné, měli bychom se na setkání s novinářem připravit. Pokud máme poskytovat rozhovor, a to už za jakýmkoli účelem, měli bychom vždy znát dopředu tematické okruhy a bavit se pouze o nich. Znát přesně otázky, na které se nás bude novinář ptát, má smysl pouze ve specifických případech, třeba tehdy, kdy jsme součástí velkého mediálního problému.
Novináři nevěřte, nemá to cenu. Pohlížejte na něj tak, že absolutně vše, co řeknete, může být zveřejněno, a to i kdyby se jednalo o důvěrné informace „off record“, tedy mimo záznam. Proto sdělujte jen takové věci, u kterých vám nevadí, že budou zveřejněny.
Média nezajímají technické detaily vašeho výrobku, ale jeho příběh. S výjimkou odborných novinářů se snažte podat vše, co médiím říkáte jako zajímavý příběh, pak vás budou mít rádi. Přehršel technických detailů škodí, úplný nedostatek je ale také na škodu. Když novináři k informaci, kterou mu chcete dát, přidáte jedno, nebo dvě zajímavá čísla a řeknete mu, proč jsou zajímavá, bude to optimální.
Odpovídejte na otázky. Pokud možno stručně, jasně, ale současně zajímavě a vždy tak, aby to nevypadalo, že se odpovědi vyhýbáte. Nevíte-li, řekněte, že nevíte a odkažte na člověka, který by mohl vědět. Nechcete-li něco říct, řekněte to otevřeně. V obou případech je to podstatně lepší, než se vytáčet, nebo uhýbat, a budete působit autenticky. Všeho moc škodí, takže příliš mnohokrát „nevím“ z vás udělá člověka, na kterého se již média nebudou obracet.
V Česku není obvyklé, aby média poskytovala rozhovory a tím méně vyjádření k autorizaci těm, kteří jsou zpovídáni. Nejde-li o vážný problém, ve kterém jste v roli poškozeného či obviněného, autorizaci nežádejte. Neočekávejte ani to, že za rozhovor nebo vystoupení v médiu dostanete honorář. Je-li vám nabízen, neuděláte chybu, když jej odmítnete (beztak by byl velmi malý). Určitě však žádejte informaci o tom, kdy přesně bude vaše vyjádření použito, u televizních pořadů pak upozornění na vysílání, zasloužíte si ho.
Nejste-li spokojeni s tím, jak v médiu vypadáte, je nezbytné předtím, než přistoupíte k jakékoli akci nejprve zchladnout. Naprostá většina problémů se vyřeší tak, že se nechá prostě přejít. Nejste-li si jisti, obraťte se na odborníka v oblasti PR, nebo mediální komunikace, pomůže vám.
Novinářů není důvod se bát. Dělají svou práci, obvykle se jí snaží dělat dobře. Když k nim budete vstřícní, postarají se o bezplatnou a účinnou reklamu. Když nastane problém, bude to vlastně také reklama.
Zdroj: Redakce
