Město Vancouver usiluje o přídomek „nejzelenějšího a nejekologičtějšího“ města na americkém kontinentě. A i když si radní vystavily vzdálenější termín pro naplnění svého plánu, rok 2020, pracují s tak velkou vervou, jako by tohoto cíle chtěli dosáhnout už dnes.
více
Po létech laboratorních testů už představa o reálném využití nabývá zřetelnějších obrysů. Co je ve hře? Nic menšího, než „bakteriální beton“, stavebnina, která nepotřebuje údržbu, a dokáže se sama „renovovat“. Přesněji, jedná se o beton s přídavkem bakterií Bacillus pasteurii, které samovolně, jako součást svých životních procesů, produkují kalcit (vápenec), a zacelují tím trhliny v betonu.
více
Kapalina, která sice vypadá jako benzin, stejně zapáchá a má i stejné vlastnosti, leč nebyla nikdy rafinována nebo těžena ze země. Byla uměle syntetizována v laboratořích, které si svou velikostí nezadají s průměrnou dvojgaráží. V několika unimo-buňkách tu lidé v bílých pláštích a s ochrannými brýlemi provozují destilační aparaturu, která s pomocí vodní páry a vzdušného oxidu uhličitého produkuje kvalitní palivo.
více
Každý den vypouštíme do ovzduší obrovské množství uhlíku, jen abychom dokázali získat užitečné materiály. Až doteď byly uhlíkové emise ke škodě našeho životního prostředí, ale teď už je to i mrhání cennou výrobní surovinou.
více
Největším producentem lithia je Bolívie, Chile a Argentina. Jeho získávání je ale poměrně obtížné, jak to ovlivní rozvoj elektromobility? Názory jsou protichůdné.
více
Látka triclosan, která se používá například v antibakteriálních mýdlech, brzdí kontrakce buněk kosterní i srdeční svaloviny. Vyplývá to z nové studie amerických vědců.
více
Tři nová kouzla ze světa uhlíku. Z grafitu lze jeho "nadýcháním" připravit nejlehčí známý materiál, tzv. aerografit. Jeho hustota je 0,2 mg na cm3. Co je ale zajímavější, i přes svoji titěrnou hustotu a fakt, že jde vlastně o samý vzduch, je aerografit velmi pevný a také elektricky vodivý - kostra z uhlíkových trubiček na to stačí. Aerografit má navíc ještě tvarovou paměť.
více
WOOSTER/ ČESKÉ BUDĚJOVICE - Donedávna komplikovaný a nákladný problém ke zdlouhavému řešení. Alespoň než Paul Edmiston z ohijské College of Wooster učinil objev, který může „změnit svět“. Jím vyráběná hmota, reaktivní sklo nazvané Osorb, znamená průlom v nano-inženýringu skelných materiálů, a také v moderním pohotovostním managementu při likvidaci náhodných úniků ropných kontaminantů a čištění vody.
více
Odkud se vzaly zpomalovače hoření (Flame retardandts, FR) v našem nábytku a k čemu – jestli tedy vůbec k něčemu - jsou vlastně dobré? Zatímco severoevropští výrobci, například IKEA, po dlouhých letech od přidávání FR do montovaných nábytkových struktur a ložního vybavení ustupují, sever Ameriky zůstává už po čtyři desítky let zemí podezřelým chemikáliím zaslíbenou.
více
Gaius Plinius Secundus, známý jako Plinius starší, se narodil v Itálii v roce 23 n.l. Byl římským námořním a vojenským velitelem, později spisovatelem, přírodovědcem a filozofem. Jeho nejznámějším dílem je Historia Naturalis, 37dílná encyklopedie popisující vše, co se v té době nejspíše popsat dalo. Jedna z jeho knih se zabývala vesmírem, další zemědělstvím, jiná magií. Čtyři svazky věnoval zeměpisu, devět rostlinám a živočichům, dalších devět...
více
