Vědci z Kanady a Švédska oznámili objev umělé rohovky, zatímco se jejich kolegové na Harvardu a MIT naučili měřit puls pomocí kamery.
více
Metodu, která dokáže najít v lidském těle i miniaturní počínající ohnisko rakovinného bujení, vyvinuli britští vědci. Metoda, pracovně nazvaná virobrazení, je desetkrát citlivější než nejlepší současné postupy.
více
Ve světě ročně asi 1,4 miliónů pacientů s vážnými srdečně-cévními problémy podstoupí operaci, při které je nevyhnutné provést sternotomii – rozřezání hrudní kosti. Než se opět zhojí, dokáže potrápit velkými bolestmi. Nová metoda, kterou nyní na stovkách pacientů odzkoušeli kanadští lékaři, nabízí až podezřele jednoduché a účinné řešení.
více
Estetická a plastická chirurgie překročila významnou metu. Objev nového syntetického materiálu totiž otevřel další možnosti ve vývoji náhrad obličejových částí.
více
Která spermie je nejkvalitnější? Co všechno spermiím škodí? Odpovědi přináší unikátní projekt, který výzkumníci představili dnes na konferenci Gate2BrnoBiotech. V rámci něj chtějí sestrojit i jakýsi trenažér, kde schopnosti spermií otestují.
více
Jako velký úspěch popisují výsledky svého výzkumu vědci z University of Illinois. Úplně rozkryli mechanismus, kterým bachorová (žijící v části žaludku přežvýkavců) bakterie rozkládá hemicelulózu na jednoduché cukry. Rozklad hemicelulózy je jedním z největších úskalí průmyslové produkce biopaliv.
více
Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získal britský fyziolog Robert Edwards, průkopník umělého oplodňování a inovátorem v léčbě neplodnosti u lidí.
více
Vědci americké univerzity Harvard vyvinuli nový způsob, jak získat kmenové buňky, aniž by sáhli na lidská embrya. Informuje o tom v Sobítkotu server KTTC.
více
Začíná zapomínáním, končí těžkou demencí. Alzheimerovou chorobou trpí na světě na 30 milionů lidí, hledání léku už stálo miliardy. Léčba by přitom mohla být překvapivě snadná a levná: Nástup choroby může výrazně zpomalit vitamín B podávaný ve velkých dávkách, zjistili vědci z Oxfordské univerzity. Otázka účinnosti léčby zůstává však ještě nezodpovězená, ukážou to až další studie.
více
Vědci z Emory University School of Medicine dokázali odemknout mozkovou oblast o níž se předpokládalo, že není flexibilní. Vlastně přišli na to, že myši s neschopným genem RGS14 jsou schopnější. To, co si jejich geneticky upravená myš jednou prohlédne, snadněji si později vybaví a tak je pro ní cesta bludištěm snadnější. Máme tu tedy jakýsi paradox – normální (správná?) funkce genu omezuje paměť i učení. Gen snižující výkon mozku vědci nazvali RGS14....
více
