Alternativní zdroje financování nepředstavují pro MSP zátěž, protože neodčerpávají jejich volné finanční prostředky: MSP během investice neplatí žádné úroky ani jiné kompenzace. Investor se naopak snaží, aby všechny vytvořené prostředky zůstaly ve společnosti a pomáhaly rychlejšímu růstu její hodnoty. Růst hodnoty společnosti je stěžejní pro všechny alternativní zdroje financování bez rozdílu. Investor totiž realizuje svůj zisk, v horším případě ztrátu, prodejem podílu ve společnosti. Tento krok, označovaný jako "exit" neboli výstup investora ze společnosti, má řadu forem, např. prodej strategickému investorovi, MBO (Management Buy Out) nebo MBI (Management Buy In), IPO (kótování na burze cenných papírů), prodej silnějšímu finančnímu investorovi.
Business Angels
Business Angels investice představují pro malé a střední podniky (MSP) v Česku velkou příležitost k růstu a následnému zhodnocení společnosti. Tento způsob financování je zcela obvyklý v USA, ale i v Evropě. Business Angels jsou fyzické osoby, které ve svém profesionálním životě byly či jsou úspěšnými podnikateli nebo manažery. Tito lidé chtějí pomoci v rozvoji jiným MSP a uplatnit své zkušenosti s řízením společnosti a vytvářením strategických koncepcí.
Kdo je Business Angel
Business Angels (dále jen BA) jsou fyzické osoby, které ve svém profesionálním životě byly (nebo jsou) úspěšnými podnikateli či manažery. Tito lidé chtějí pomoci v rozvoji jiným MSP a uplatnit své zkušenosti s řízením společnosti a vytvářením strategických koncepcí. Pro tento druh investice je nejdůležitější vzájemná důvěra a komunikace mezi vlastníkem společnosti a BA. BA musí věřit v budoucí úspěch podnikatelského záměru společnosti a důvěřovat jejímu managementu. Je třeba si uvědomit, že peníze, které BA do společnosti investuje (Business Angels investice se obvykle pohybují v rozmezí od 500.000 $ do 1 mil. $.), bere obrazně řečeno "z vlastní kapsy", a proto je nevloží do projektu, který nepovažuje za reálný.
Výhody a nevýhody Business Angels investice
-
získání peněz s přidanou hodnotou ve formě poradenství;
-
neodčerpávání volných zdrojů společnosti a nezatěžování cash flow;
-
zlepšení a posílení corporate governance ve společnosti (procesů řízení společnosti);
-
pomoc při postupu společnosti do další fáze rozvoje;
-
kontakty na zahraničních trzích a silnější vyjednávací pozice vůči zahraničním obchodním partnerům;
-
vytvoření strategického plánu rozvoje společnosti;
-
sdílení vedení s dalším společníkem, diskuse o zásadních rozhodnutích ve společnosti;
-
potřeba pravidelného reportingu, zprůhlednění řízení společnosti - může být vnímáno jako administrativní zátěž;
-
potřeba modernizace vnitřního informačního systému;
-
nároky na veškerý čas a energii managementu společnosti.
Omyly spojené s Business Angels
Rozšířeným omylem MSP bývá obava, že BA převezme kontrolu nad vedením společnosti a bude ji sám řídit. Jedním ze základních předpokladů Business Angel investice je kvalitní management, který je schopen firmu vést a ve spolupráci s BA ji dále rozvíjet. BA požaduje pouze kontrolu nad strategickými rozhodnutími, která mají kritický význam pro další vývoj společnosti. V žádném případě nemá zájem kontrolovat řízení každodenního chodu společnosti.
Business Angel investice představují pro MSP v Česku velkou příležitost k růstu a následnému zhodnocení společnosti. Tento způsob financování je zcela obvyklý v USA, ale i v Evropě (zejména v Německu a Rakousku), a nyní přichází i do České republiky. Záleží pouze na MSP, zda se naučí tento zdroj financování využívat.
V ČR existuje organizace Business Angels Czech www.bacz.cz, která byla založena na konci roku 2001 v Praze a je řádným členem evropské sítě Business Angels (EBAN - European Network of Business Angels www.eban.org).
Venture capital
Co je Venture Capital?
Venture capital (rizikový kapitál) je financování soukromých růstových podniků formou navýšení jejich základního jmění. Venture kapitál je partnerství podnikatele a investora. Rizikový kapitál je prostředek pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu celé společnosti, kdy investor rizikového kapitálu získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti (akciový kapitál nebo kmenové akcie) na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Cílem investora rizikového kapitálu je umožnit perspektivním společnostem, aby se staly velkými společnostmi zítřka. Rizikový kapitál může být vítanou pomocí především pro malé a střední podniky. Ty mají v našich podmínkách i přes poměrně přijatelné úrokové sazby stále minimální šanci financovat svůj rozvoj bankovními úvěry.
Rizikový kapitál představuje dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Může být považován za alternativu k dlouhodobému a příležitostně ke střednědobému financování. Investiční období je většinou tři roky, může však být pětileté i delší. Podmínkou vstupu rizikového kapitálu bývá transformace společnosti na akciovou společnost, pokud jí není. Dalším důležitým faktorem bývají podmínky společenské smlouvy umožňující prodej vlastněného podílu, nebo formu převodu tohoto podílu na stávající management za daných specifik. V důsledku je po určité době zajištěna stabilizace firmy stejně tak jako v případě vstupu strategického partnera. Je nutno také zhodnotit potřebu volného kapitálu, který bude přínosem investora. Při volných finančních prostředcích je tato alternativa neopodstatněná.
Základní poznávací/charakteristický rys tohoto zdroje financování je synergický efekt, který spojení s venture kapitálem přináší původci podnikatelského záměru. Venture kapitálová investice totiž není jednorázové poskytnutí financí, ale mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s venture kapitálovým investorem všestranně napomáhajícím rozvoji firmy a pravidelně monitorujícím aktuální situaci ve firmě. Právě odborné znalosti, které s sebou investor přináší, mají mnohdy pro rozvoj firmy větší význam než samotné investiční prostředky.
Podstatou investování do podniku formou rizikového kapitálu je přímý vstup do základního jmění firmy. Obvykle se venture kapitálový investor stává menšinovým podílníkem na firmě s právem veta v některých zásadních rozhodnutích. Když firma neuspěje, pak ztrácí vložené prostředky. V případě úspěchu firmy může jeho menšinový podíl představovat i několikanásobné zhodnocení investice. Venture kapitálový investor však vydělá pouze tehdy, když vydělá i tvůrce podnikatelského záměru (podnikatel).
Od obvyklého spolupodílníka na firmě se venture kapitál odlišuje svou snahou účastnit se pouze na přijímání zásadních rozhodnutí firmy a ponechává běžný chod firmy na tvůrcích podnikatelského záměru. Na rozdíl od bank se při poskytování financí nerozhoduje podle záruk a zajištění splácení vložených prostředků, ale především podle atraktivnosti podnikatelského záměru a předpokládanou schopností jeho tvůrců úspěšně záměr realizovat. Jak u bankovních úvěrů, tak u financování pomocí emise obligací nedochází ke vzniku rozhodovacích pravomocí investora. Je jen velmi úzký okruh podnikatelských záměrů, které lze efektivně financovat emisí akcií na veřejném trhu. Jde převážně o rozsáhlé investice velkých firem, které mají dlouhodobě vybudovanou dobrou pověst. Většinou se při nové emisi akcií nepředpokládá změna rozhodujících vlastnických pravomocí.
V České republice existuje asociace CVCA (Czech Venture Capital Association) , která zastupuje společnosti působící v oblasti rizikového kapitálu. Hlavním cílem CVCA je propagace fenoménu rizikového kapitálu v České republice. Jedním ze způsobů takovéto osvětové činnosti je poskytování informací těm firmám, které by rizikový kapitál mohly využívat.
Základní typy Venture kapitálových investorů a jejich investic:
-
Venture kapitáloví investoři se mezi sebou odlišují nejen velikostí a odvětvovou orientací, ale především zaměřením na určitou fázi rozvoje firem. První tři typy venture kapitálových investic představují největší rizikovost. Investor nevidí žádné minulé úspěchy firmy a musí se opírat především o svou intuici a vlastní zkušenosti. Ostatní typy se obecně dají chápat jako kapitál vedoucí k urychlení rozvoje existujících firem.
-
Předstartovní financování (seed capital) - jde o financování vývoje výrobku, pro který teprve v budoucnu vznikne firma, která jej bude nabízet. Příkladem může být poskytnutí financí podnikateli, který teprve vyvíjí prototyp výrobku.
-
Startovní financování (start-up capital) - finance jsou poskytovány firmě, která má připravený produkt, vedení a organizační zabezpečení prodeje a jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout.
-
Financování počátečního rozvoje (early stage expansion capital) - je to většinou firma fungující méně než tři roky, která doposud nedosáhla zisku a potřebuje další kapitál, aby mohla dál podnikat.
-
Rozvojové financování (expansion capital) - používá se hlavně k navýšení pracovního kapitálu firmy, zavedení dalšího výrobku či služby, útoku na geograficky vzdálenější trh a na náklady spojené se získáním většího množství dodatečných finančních prostředků. V Evropě je to nejčastější zaměření venture kapitálu.
-
Financování akvizic (acquisition capital) - představuje aktivitu soukromých firem spočívající ve vzájemném skupování, přebírání vlastnických podílů pasivních akcionářů aktivními a/nebo rostoucí majetkové ambice managementu. K tomuto typu investic tedy řadíme i management buy-out a management buy-in. Management buy-out je kapitál, který umožní současnému managementu a investorům získat již existující výrobní sortiment nebo obchod. Kapitál, který umožní vstoupit do společnosti manažerovi nebo skupině manažerů stojících mimo společnost se nazývá management buy-in.
-
Profinancování dluhů (debt replacement) - když nastane situace, kdy se nadějné projekty dostanou do krátkodobé ztráty a zapříčiní tak kolaps cash flow, venture kapitálový investor proplácí část dluhů firmy a získává v ní majetkový podíl.
-
Záchranný kapitál (rescue capital) - je speciálním typem venture kapitálové investice. Management ztrátové firmy je podpořen ve své snaze o záchranu firmy.
-
Venture kapitálové investory je rovněž možno dělit podle jejich zakladatelů, tedy podle způsobu, jakým získávají finanční prostředky pro své podnikání.
-
Soukromé venture kapitálové společnosti - Jejich zakladateli bývají zkušení bývalí zaměstnanci bank, kteří mají natolik velký image, že jsou schopni shromáždit dostatek investičních prostředků. Někdy rovněž operují tím způsobem, že jimi zvolené projekty podpoří svým jménem a kontakty, a teprve dodatečně na ně hledají financování.
-
Dceřiné firmy bank - perspektivnost a výhody venture kapitálu rozpoznaly již mnohé banky. Proto jsou některé venture kapitálové společnosti zakládány jako dceřinné firmy bank. Nezřídka se banky při vytváření takových společností spojují. Venture kapitálové společnosti zakládané bankami mají výrazně usnadněn přístup ke kapitálu a mateřské banky jim rovněž zabezpečí dostatek zajímavých projektů k financování. Mnohdy se však tito zakladatelé pokoušejí zasahovat do chodu venture kapitálových společností, zužovat jim prostor podnikání a směrovat je podle svých vlastních kritérií.
-
Jelikož se venture kapitál používá především u menších firem, a jelikož bez něj by mnohé nadějné podnikatelské záměry nenašly potřebné finanční zdroje, stávají se venture kapitálové společnosti součástí schémat podpory malého a středního podnikání státních a mezinárodních institucí. Program PHARE Evropské komise využívá venture kapitálové společnosti jak pro podporu regionů, tak obecně, pro podporu malého a středního podnikání. Především nejrizikovější předstartovní financování je v Evropě téměř výlučně zabezpečováno venture kapitálovými společnostmi zakládanými státem.
Některé fondy rizikového kapitálu se specializují na určitá průmyslová odvětví jako např. potravinářský průmysl, distribuci nebo stavební materiály. Obecně jsou však venture kapitáloví investoři, až na pár výjimek, ochotni zvážit spolupráci ve většině odvětví. Fondy s rizikovým kapitálem mají různá kritéria týkající se velikosti a doby trvání investice. Některé fondy upřednostňují dlouhodobější investice na 5 až 7 let a ty investují převážně menší částky, jiné fondy preferují zase velké investice s rychlejším exitem např. typu manažerských odkupů. Rozdílný přístup v době pobytu fondu v podniku je také podle odvětví (u progresivnějších odvětví, jako jsou informační technologie nebo internet se jedná o rok nebo dva, např. u strojírenství se délka pohybuje od tří do pěti let).
Zdroj: BusinessInfo.cz
