Inovační prostředí regionu je vždy do značné míry determinováno makroekonomickou situací a podnikatelským prostředím. Inovační podnikatelské prostředí je určováno především stabilní makroekonomickou politikou, příznivou a transparentní legislativou. Inovační politika se však výrazně odlišuje od tradiční průmyslové politiky, neboť se na rozdíl od ní zaměřuje především na zvyšování kvality a konkurenční schopnosti výrobků a služeb prostřednictvím inovací. Podniky vynakládají více finančních prostředků na inovační aktivity zaměřené na výzkum a vývoj. Vlivem inovací vzniká řada nových odvětví, jako například informační technologie, biotechnologie, nanotechnologie a jiné.
Zlínský kraj byl vždy vnímán jako ekonomicky silná oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Vznik a rozvoj velké části průmyslových výrob je spojován se jménem Tomáše Bati. Jedná se zejména o obuvnictví, gumárenství, strojírenství a letecký průmysl. Produkty těchto výrob byly tradičně spojovány zejména s centrem regionu – Zlínem a jeho zázemím. V rámci kraje však vznikla i další silná hospodářská centra, ať již to byla okresní města Vsetín, Kroměříž, Uherské Hradiště, nebo další větší centra, např. Valašské Meziříčí, Hulín, Holešov, Kunovice nebo Uherský Brod.
Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala měnit v důsledku útlumu výroby v řadě nosných a dříve prosperujících průmyslových odvětví (největší pokles zaznamenala obuvnická výroba). Rozdělení Československa mělo rovněž negativní dopad na hospodářské výsledky některých průmyslových firem kraje.
Zpracovatelský průmysl v kraji nadále zaujímá nejvýznamnější postavení při tvorbě hrubé přidané hodnoty. Na její tvorbě se v roce 2008 podílel 39,1 %, což je nejvyšší hodnota mezi kraji ČR (průměrná hodnota za ČR byla 34, 7%). Ostatní odvětví ekonomiky kraje se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílí méně než deseti procenty, s výjimkou obchodu (11,9 %) a komerčních služeb (11,1 %). Zpracovatelský průmysl je i největším zaměstnavatelem v kraji. Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v tomto odvětví v roce 2008 zaměstnáno 102,7 tis. pracovníků, což bylo 36,2% z celkového počtu zaměstnaných v kraji (ČR – 28,6 %). (Zdroj ČSÚ)
Současný průmyslový potenciál zlínského kraje je založen na existenci původních klíčových výrobních podniků. Značný význam mají subjekty podnikající v gumárenství a plastikářství, v elektronice a elektrotechnice, ve strojírenství či ve výrobě nábytku. V posledních letech se v kraji velmi intenzivně rozvíjí obor informačních a komunikačních technologií (ICT).
Pracoviště VaV jsou rozložena ve všech okresech Zlínského kraje (s dominancí Zlína jako přirozeného centra s tradicí vysokého školství), a toto rozložení je do značné míry dáno historicky (pokračující / nástupnické organizace výzkumných ústavů a vysokých škol).
Oborové zaměření pracovišť VaV v kraji je následující:
- ekologie (Czech RE Agency, Plastservis, Vodní zdroje Holešov, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
- chemie (DEZA, Státní veterinární ústav Olomouc, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
- informatika a elektrotechnika (BD Sensors, Meros, Petr Bilavčík PRIMA, SVCS, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
- plastikářství a gumárenství (Asociace gumárenské technologie, Ecoprotect, Institut gumárenské technologie a testování, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
- obuvnictví a kožedělnictví (AZL Otrokovice, Institut pro testování a certifikaci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně)
- stavebnictví (Centrum stavebního inženýrství)
- zbrojařství (VTÚVM Slavičín)
- zemědělství, lesnictví, zpracování dřeva (Agropodnik, Agrotest fyto, Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Oseva PRO, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, Institut pro testování a certifikaci)
