Patent

O udělení patentu se žádá přihláškou vynálezu podanou na předepsaném tiskopisu Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), kde lze také tiskopis bezplatně získat. Kromě tohoto vyplněného tiskopisu žádosti o udělení patentu ve dvojím vyhotovení přihláška obsahuje popis vynálezu, nejméně jeden patentový nárok, případně výkresy a anotaci.

Vynález musí být v přihlášce vysvětlen tak jasně a úplně, aby ho mohl odborník uskutečnit a z hlediska účinků patentu je nutno také jasně a přesně odlišit, co patent chrání. V patentových nárocích musí být jasně a stručně vymezen předmět, který má být chráněn patentem. V anotaci, který slouží zejména k rešeršním účelům, se uvede krátká charakteristika předmětu, který má být chráněn patentem.

Podáním přihlášky vynálezu vniká přihlašovateli právo přednosti (priorita). To především znamená, že v případě udělení ochrany na přihlášený předmět či jeho zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu nemůže být jinému přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později.

Pokud přihláška neobsahuje zjevně nepatentovatelná řešení a pokud nemá nedostatky, které by bránily jejímu zveřejnění, ÚPV přihlášku zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku ÚPV.

Na žádost přihlašovatele nebo jiné osoby podrobí ÚPV přihlášku průzkumu, zda splňuje podmínky pro udělení patentu, tj. podmínku novosti, vynálezecké činnosti a průmyslové využitelnosti. Žádost o úplný průzkum musí být podána nejpozději do 36 měsíců od podání přihlášky. Pokud přihlášené technické řešení splňuje zákonné podmínky, ÚPV na vynález udělí patent.

Patent platí 20 let od podání přihlášky a účinky patentu nastávají ode dne oznámení udělení patentu ve Věstníku. Po udělení patentu vyzve ÚPV majitele patentu k zaplacení prvního udržovacího poplatku za dosavadní dobu platnosti patentu. Poplatky za udržování patentu v platnosti pro další období se platí bez vyzvání ÚPV po jednotlivých letech, vždy před uplynutím předchozího roku platnosti patentu.

Právní normy

Ochranu patentem a řízení o přihláškách upravují zejména tyto právní normy:

• zák. č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění
• zák. č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů
• vyhl. č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů, ve znění vyhl. č. 21/2002 Sb.
• zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, v platném znění
• zák. č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin

Práva z průmyslového vlastnictví mají teritoriální charakter, platí pouze na území, pro které má příslušnou udělovací pravomoc autorita (úřad), která práva přiznala. Prvotně jsou těmito autoritami národní patentové a známkové úřady, existuje několik tzv. regionálních autorit, na základě mezinárodních smluv. Věcné a formální náležitosti přihlášky, procedura řízení o přihlášce se zahraničním úřadem, včetně jednacího jazyka, poplatků, lhůt řízení apod. jsou dány právními předpisy toho kterého státu a mohou se, zejména pokud jde o formální stránku přihlášky a řízení o přihlášce, stát od státu lišit. V naprosté většině států si však přihlašovatel, který má sídlo z jejich pohledu v zahraničí, musí povinně zvolit pro komunikaci s tamním úřadem kvalifikovaného, tj. v daném státě pro takovou službu oprávněného, zástupce. Ten potom přihlašovateli poskytne veškeré informace týkající se přihlášení do zahraničí. Pro přihlašování průmyslových práv do zahraničí je důležitým pojmem tzv. „unijní priorita“. Tento institut umožňuje zachovat právo přednosti z první podané přihlášky i pro přihlášky se shodným předmětem podané v dalších státech. Podmínkou je, že přihláška uplatňující unijní prioritu musí být podána od data podání přihlášky první („prioritní“), která založila „unijní prioritu“:

• do 12 měsíců v případě patentových přihlášek a přihlášek užitných vzorů a
• do 6 měsíců v případě přihlášek průmyslových vzorů.

Ochrana patentem je omezena teritoriálně, tzn. že patent je možné přihlásit s platností pouze na území ČR nebo platnost rozšířit do jednotlivých zemí Evropy či USA. Přihlásit vynález do zahraničí lze buď:

1. Národní cestou

Přihlašovatel může přihlásit vynález přímo v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn. K tomu je nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky.

2. Cestou „evropského patentu“

Pokud si přihlašovatel přeje získat patent pouze pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace EPO, pak je možno podat žádost o evropský patent. Evropskou patentovou přihlášku může podat každá fyzická nebo právnická osoba a to bez ohledu na občanství nebo bydliště či sídlo. Avšak přihlašovatelé, kteří nemají bydliště nebo sídlo v některém ze smluvních států, musí být zastoupeni při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem (EPÚ), s výjimkou podání evropské patentové přihlášky, zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného za tímto účelem EPÚ. Adresář kvalifikovaných zástupců lze objednat u EPÚ.

Evropskou patentovou přihlášku lze podat u EPÚ v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně; nebo, pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto smluvního státu. V České republice je možno podávat evropské patentové přihlášky u ÚPV. Žádosti o udělení evropského patentu jsou k dispozici bezplatně v podatelně ÚPV, dále na internetových stránkách ÚPV i EPÚ. Žádost musí být vždy vyplněna v některém z úředních jazyků EPÚ, tj. angličtině, francouzštině nebo němčině.

Evropské patentové přihlášky se rovněž podávají v některém z uvedených úředních jazyků EPÚ. Nicméně přihlašovatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo na území smluvního státu, jehož úředním jazykem je jiný jazyk než některý z úředních jazyků EPÚ a příslušníci tohoto státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí, mohou podat evropskou patentovou přihlášku v úředním jazyce tohoto státu, od 1. 7. 2002 tedy i v češtině, přičemž překlad do některého z úředních jazyků EPÚ musí předložit do tří měsíců od podání evropské patentové přihlášky, nejpozději však do třinácti měsíců ode dne vzniku práva přednosti. Pokud přihlašovatel využije této možnosti, sníží se přihlašovací poplatek o 20 %. Všechny platby i celé další řízení jsou vedeny Evropským patentovým úřadem.

3. Cestou mezinárodní přihlášky

Smlouva o patentové spolupráci (PCT) umožňuje jedinou tzv. mezinárodní přihláškou, podanou například i u ÚPV, naplnit funkci podání ve všech smluvních státech PCT. Po vstupu do národní fáze řízení tak lze získat ochranu ve 137 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského) (stav k 1. 3. 2007). Mezinárodní přihláška se podává u ÚPV v angličtině, němčině nebo francouzštině, ve stejném jazyku pak musí být i žádost o mezinárodní přihlášku, kterou lze obdržet bezplatně v ÚPV. Přihlášku je možno podat i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků. Žádost (formulář) však musí být vždy v jednom z těchto jazyků. Je možno využít i elektronické formy podání za využití softwaru PCT-SAFE/EASY, k němuž jsou bližší informace na webových stránkách Světové organizace průmyslového vlastnictví WIPO.

Mezinárodní fáze řízení zahrnuje provedení mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky 18 měsíců od priority. Na základě výsledku mezinárodní rešerše a vydání posudku o patentovatelnosti se přihlašovatel rozhoduje, zda bude pokračovat v řízení. Přihlašovatel dále může ve lhůtě do 22 měsíců od data vzniku práva přednosti, resp. do tří měsíců od předání rešeršní zprávy a písemného posudku, podle toho, která lhůta uplyne později, požádat o mezinárodní předběžný průzkum. Návrh na mezinárodní předběžný průzkum stejně jako příslušná platba se adresují EPÚ v Mnichově, který provádí průzkum pro mezinárodní přihlášky podané v ČR. Samotné udělení požadované ochrany probíhá až v národní fázi řízení v každém státě samostatně. Lhůta pro vstup do národní fáze je 30 měsíců od vzniku práva přednosti s tím, že každý úřad může stanovit lhůtu delší. Nicméně některé úřady si ponechaly dřívější lhůtu pro vstup do národní fáze 20 měsíců. Každý úřad tyto závažné skutečnosti oznamuje Mezinárodnímu úřadu WIPO, který informace zveřejňuje. Je proto nutné, aby si přihlašovatel včas ověřil, např. na internetových stránkách WIPO v PCT Applicant’s Guide, lhůtu pro vstup do národní fáze stanovenou úřadem, u kterého hodlá požádat o udělení národního resp. regionálního patentu, zjistil si možné typy ochrany v daném státě (patenty, užitné vzory atd.) a další podmínky nezbytné pro pokračování řízení v národní fázi.